Jak vytěžit maximum z každého rohu zahrady díky znalosti mikroklimatu

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč vám některé rostliny na zahradě bují jako divé, zatímco jen o kousek dál sotva přežívají? Příčina se často skrývá v tzv. mikroklimatu – drobném „podnebí“ typickém pro konkrétní část vašeho pozemku či balkonu.

Může se stát, že v jedné zóně milují rajčata teplo a jsou přímo nadšení z přímého slunce, o pár kroků vedle si ale libují kapradiny ve vlhčím, stinném koutu. Odhalte, co všechno na těch pár metrech čtverečních ovlivňuje růst rostlin, a jak toho využít naplno pro zeleninu, bylinky i kvetoucí ozdoby.

Kam pro zahradní osvětlení?

Co se skrývá za drobnými výkyvy počasí v zahradě

Mnozí lidé si myslí, že zahrada je prostě jeden celek, který funguje všude stejně. Ve skutečnosti na ni působí hromada faktorů. Od blízkých stromů a budov, které vytvářejí stín či větrolamy, až po drobné rozdíly v půdě nebo orientaci vůči slunci. Tím vznikají místa, kde je vždy o něco vlhčeji, zatímco o pár metrů dál může proud vzduchu vysoušet půdu tak rychle, že tam nevydrží ani kapka rosy. A co zabírá hned za domem, nemusí zabrat na terase u bazénu. Jakmile se ale naučíte tyto drobné nuance rozpoznávat, můžete si poskládat svoji zahradu mnohem praktičtěji.

Sledujte teplotu i vlhkost během celého dne

Základním krokem je začít vědomě sledovat, jak se mění podmínky v jednotlivých částech zahrady během dne. Zaznamenávejte, které místo se ohřeje nejrychleji po východu slunce a kde se naopak drží stín až do oběda. Můžete si nasbírat užitečná data pomocí několika levných teploměrů rozmístěných na různých stanovištích. Zaměřte se i na vlhkost půdy – někde vysychá rychleji, jinde se po dešti drží kaluže déle. Tato drobná pozorování vás navedou, kam zasadit plodiny náročné na vodu a kde raději počítat se suššími podmínkami.

Pozorujte, jak se pohybují stíny stromů a staveb v různých ročních obdobích. To pomůže předejít nevhodnému umístění světlomilných či stínomilných plodin. Zdroj: Canstockphoto

Teplomilné plodiny: slunce a závětří pro rajčata i papriky

Rajčata a papriky ocení, když si pro ně vyberete stanoviště s co nejdelším slunečním svitem. Ideální je jižní nebo jihozápadní expozice, nejlépe navíc chráněná před větrem. Pokud u zdi domu proudí teplý vzduch a stěna akumuluje teplo, večer se uvolňuje do okolí a vytváří příjemnější podmínky pro rostliny. Vzhledem k tomu, že jsou rajčata citlivá na chlad, lze jejich sadbu lépe ochránit před nečekanými jarními ochlazeními, když je umístíte právě do blízkosti vyhřáté zdi nebo vyššího plotu.

Udělejte si na zahradě wellness

Stín, vlhko a klid: ráj pro kapradiny či bohyšky

V opačném koutě spektra se ocitají rostliny, které příliš přímé slunce vůbec nepotřebují. Pokud objevíte místo, kde se stín drží většinu dne a půda je delší dobu provlhlá, kapradiny či bohyšky vám tam porostou jako divé. Podrost pod vzrostlými stromy či stinné kouty sousedící se severní zdí domu často vypadat nevábně, ale právě tady se dají vysázet ty nejkrásnější zelené oázy. Některé kapradiny dokážou vyplnit prostor nevšední elegancí a proměnit i trochu temnější zákoutí v útulný a tajemný prvek zahrady.

Sudy na vodu či jezírka umístěná v závětří zvyšují vlhkost v okolí. Zdroj: Pexels

Nezapomeňte na vítr: často podceňovaný faktor

Podmínky v zahradě nejsou jen o slunci a stínu. Vítr může mnohdy překvapit, protože na exponovaných místech rostliny trpí vysoušením, lámáním či dokonce ztrátou květů. Sledujte, odkud obvykle fouká nejvíc, a nejchoulostivější druhy umístěte raději do závětří. Záhony citlivých bylinek či drobné zeleniny lépe prospívají za menším plotem nebo poblíž vyšších keřů. Když víte, kde bývá průvan, můžete tam plánovaně vysadit odolnější druhy, nebo vybudovat živý větrolam z hustějších dřevin.

Využijte potenciál různých zákoutí

Objevení drobných rozdílů v teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu vám pomůže navrhnout zahradu tak, aby každá rostlina našla svůj ideální domov. Teplomilné druhy soustřeďte do prosluněných a chráněných oblastí, stínomilné do vlhčích koutů. Je-li některá část zahrady přehnaně suchá, pomozte si mulčováním, které omezuje vypařování vody. Naopak tam, kde se drží přemíra vlhkosti, zvažte drenáž nebo vytvoření vyvýšených záhonů pro lepší odtok.

Svažitá zahrada má sklon k rychlejšímu odtoku vody, zatímco níže položená místa jsou vlhčí. Rozvrhněte si výsadby s ohledem na to, kudy se pohybuje dešťová voda. Zdroj: Pexels

Zdroj info: Průvodce přírodním zahradničením, Úvod do permakultury

Venkovní dlažba se pokládá na terče: Víme proč