Pěstujte čerstvou zeleninu už v zimě: Vyhřívané pařeniště zrychlí sklizeň a usnadní práci

Pokud se chcete radovat z čerstvé zeleniny a bylinek i v období, kdy teploty venku ještě nejsou příliš příznivé, může vám vyhřívané pařeniště výrazně usnadnit práci. Díky jeho izolačním vlastnostem a dodatečnému zdroji tepla máte k dispozici malý skleník, který pomůže rychleji předpěstovat sazenice nebo umožní dřívější sklizeň raných druhů zeleniny.

Co dělá vyhřívané pařeniště tak zajímavým

Možná už máte za sebou pár zkušeností s obyčejným pařeništěm – bývá to většinou dřevěná kostra překrytá průhledným krytem. Uvnitř si díky tomu udržuje o něco vyšší teplotu i vlhkost, takže sazenice i jemné výhonky rostou lépe, než kdyby byly vystavené otevřené zahradě. Proč si ale pořídit rovnou i vyhřívanou variantu? Hlavním důvodem je, že vám umožní pěstovat rostliny dřív na jaře, kdy venku ještě mrzne a půda nemá ideální teplotu. Vaše malá zahradní „chýše“ s přidaným tepelným zdrojem tak nabídne klíčivým semínkům i choulostivějším druhům zeleniny skvělé podmínky od samého začátku.

Největší předností vyhřívaného pařeniště je totiž možnost začít s pěstováním o několik týdnů dříve, než byste si troufli venku. Klasická varianta se opírá hlavně o sluneční svit, zatímco vyhřívané verzi stačí, aby byla připojená k elektřině nebo naplněná správným biologickým materiálem uvolňujícím teplo. Mladé sazenice rajčat, paprik nebo bylinek se vám tak odvděčí rychlejším klíčením, lepším zakořeněním a brzkou úrodou i v době, kdy se ostatní zahrádkáři ještě ohlížejí po mrazících.

Některé mrazuvzdorné druhy salátu lze pěstovat i ve studeném pařeništi/skleníku. Zdroj: Pixabay

Z čeho pařeniště postavit a kam ho umístit

Nejčastěji si lidé staví pařeniště z dřevěných prken či fošen, které vytvářejí pevný rám. Nahoře pak bývá nasazené víko ze skla, starého okna nebo polykarbonátové desky. Polykarbonát je oblíbený pro svou nízkou hmotnost a vyšší odolnost vůči nárazu, takže nehrozí tolik škody, pokud se rámu někdo nechtěně opře. Jestliže volíte klasické dřevo, je vhodné sáhnout po smrku nebo borovici s dostatečnou tloušťkou, aby rám udržel teplo a byl bytelný.

Chcete-li, aby vyhřívané pařeniště pracovalo efektivně, umístěte ho na dostatečně světlé a slunné místo, ideálně orientované jižním směrem. Sluneční paprsky pomohou přirozeně přihřívat vnitřní prostor a zároveň podpoří růst rostlin. Pokud máte na zahradě spíše polostín, lze i tak pařeniště využít, ale počítejte s tím, že růst zeleniny či bylinek může být o něco pomalejší.

Správné rozměry a hloubka

Obvyklá hloubka pařeniště se pohybuje mezi 40 až 60 centimetry. Musíte přitom pamatovat na to, že část prostoru zabere samotný vyhřívací zdroj. Čerstvý hnůj nebo vyhřívací kabel zaberou několik centimetrů navíc, tudíž při výrobě nešetřete místem. Rozloha pařeniště závisí na tom, kolik rostlin potřebujete předpěstovat nebo kolik rané zeleniny byste si rádi dopřáli. Aby se do něj snadno přistupovalo a dobře se s rostlinami manipulovalo, obvykle se volí obdélník či čtverec, který pojme dostatek sazenic.

Podle toho, jak vysoké rostliny pěstujete, zvolte buď hranaté provedení, nebo obloukové. Zdroj: Pixabay

Dva způsoby vytápění – přírodní a elektrický

Tradiční způsob ohřívání pařeniště spočívá v uložení vrstvy čerstvého hnoje (nejlépe koňského) na dno vykopané prohlubně. Při rozkladu hnoje se uvolňuje teplo a zahřívá celou náplň. K tomu můžete přidat kompost, který také udržuje vyšší teplotu po určitou dobu. Tento proces je poměrně přírodní, ale vyžaduje pečlivou přípravu a může kolísat intenzita teploty podle okolních podmínek i kvality organického materiálu.

Modernějším řešením jsou topné kabely, jež se položí na dno pařeniště a překryjí vrstvou jemného písku nebo substrátu. Elektrický systém umožňuje regulaci teploty, což je praktické, pokud chcete dosáhnout opravdu stabilního prostředí. Počáteční náklady jsou o něco vyšší a závisíte na přívodu elektřiny, ale na oplátku získáte spolehlivý zdroj tepla, který lze kontrolovat například prostřednictvím termostatu.

Nezapomeňte, že vyhřívaný může být i klasický skleník. Zdroj: Pixabay

Co v něm pěstovat

Vyhřívané pařeniště se skvěle hodí pro setí nebo výsadbu ředkviček, jarních salátů, špenátu a polníčku. Tyto druhy prospívají i při nižších teplotách, ale ocení vyšší vlhkost a teplo, které pařeniště nabízí. Můžete tak zahájit sklizeň mnohem dříve, než byste čekali u běžných záhonů na otevřeném prostranství. Pokud plánujete pěstovat papriky, rajčata či okurky, je pro ně vyhřívané pařeniště ideálním místem k předpěstování. Díky stabilním teplotám a ochraně před prudkými výkyvy počasí rychleji vyraší a vyrostou do silných sazenic. Po odeznění mrazů je pak můžete bez problémů přesadit do skleníku nebo přímo na záhon.

Péče a údržba

K tomu, aby vaše pařeniště dlouho a dobře sloužilo, patří i jeho pravidelná kontrola. Větráním se vyhnete nadměrnému zvyšování vzdušné vlhkosti, která by mohla způsobit plísně. Pokud používáte organické zdroje tepla, je třeba po několika týdnech přidat novou vrstvu čerstvého materiálu, aby byl rozklad dostatečně intenzivní. Elektrické kabely oproti tomu vyžadují spíše čas od času prohlédnout, zda nejsou poškozené a zda fungují termostaty tak, jak mají.

Zdroj info: Plantura Magazin, Backwoods Home

Kam (nejen) pro zahradní osvětlení?